V dnešních dobách počítačů a techniky vůbec to vypadá poněkud jinak. I když nepopírám, že ty staré klasické tu jsou ještě také. Registrem se rozumí třeba nějaký seznam. Mohou to být věci neživé, v praxi třeba knihy, nebo živé, takže zvířata nebo lidé. V ZOO to budou asi zvířata, kde v počítačovém registru vidíme všechny důležité informace. V běžném světě je to seznam lidí. A protože se budeme bavit o penězích, bude se registr týkat této problematiky. Pokud si chce člověk vzít půjčku, jeho budoucí věřitel nahlédne do registru dlužníků. A těch je u nás více.

Jako takový základ je vlastně Centrální registr úvěrů (CRU), který spravuje Česká národní banka. Na druhém místě by mohl figurovat CBCB. To je zkratka Czech Banking Credit Bureau, a.s., který ovšem také používá zkratku BRKI, což je česky a znamená to Bankovní Registr Klientských Informací.

CNCB je další a zkratka znamená Czech Non-Banking Credit Bureau, což hezky česky lze vyložit podobně jako předchozí věc, jenže zde je to Nebankovní Registr Klientských Informací.

Ani ten není poslední, ale dále už to rozebírat nebudeme. Ještě si povíme, že je zde Solus, tedy Sdružení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům a jako poslední nejvíce známý je Centrální registr dlužníků CERD.

Jak se tam dostanete? Snadno a ani o tom nebudete vědět. Kdokoli, komu dlužíte vás tam zapíše při nezaplacení například jedné jediné splátky například mobilního paušálu. A věřte mi to nebo ne, dostanete se tam i když nedlužíte. Ano, pokud vám žádost o půjčku neschválí, jste tam také. To je ta demokracie, že si vás může kdokoli za dvě stě korun proklepnout. Bezdůvodně. Prostě jen tak. Takže vy se při podání žádosti o půjčku musíte registru vyhnout, pokud tam tedy máte záznam, a to jde jedině když použijete nebankovní hypotéku bez registru. Tam se totiž na nějaké registry nehledí.