Jste také takový blázni do zvířátek jako já? No, já teda doslova. Když jsem byla malá, tak jsem strašně chtěla zvíře. Samozřejmě rodičům se to moc nelíbilo, protože se o psa musí člověk pořád jen a jen starat. Já jsem si s ním chtěla hlavně hrát, protože jsem byla malá, a napadaly mě různé nápady. Do zvířat jsem prostě neskutečný blázen. Mám ráda psy, kočky, králíky. Všechno jsem kdysi chtěla tolik, až k zbláznění. Nakonec jsem ale svoje rodiče ukecala, koupily mi kočku. Sice jsem chtěla psa, ale byla jsem vůbec ráda, že něco mám. Když mi jí přinesli, tak jsem byla štěstím bez sebe, protože já jsem do zvířátek velký blázen.

Byla jsem tak šťastná. To si nedovede vůbec představit. Byla to prostě nádhera, které jsem nikdy nedokázala odolat. Pořád jsem si s ní hrála, dokonce mi na kočičku koupila moje mamka oblečky. Byla jsem taková, že jsem prostě pořád chtěla kočku čančat. Takže jsem pro kočku dostala spoustu oblečků. Dokonce i krásné růžové šatičky, že kterých jsem byla doslova paf. Teď už jsem dospělá, a já si koupila místo kočky, tak svého vysněného psa, protože jsem ho vždy chtěla, ale nedostala jsem ho. Proto jsem si teď splnila svůj sen, a mám svého pejska na kterého nikdy nedám dopustit, protože je naprosto dokonale, a nikdy na světě bych ho za nic nevyměnila.

Je fajn být dospělá, protože si můžete koupit co chcete, když jste děti, tak rodiče Vám to prostě koupit nemusí, ale nelamte si s tím hlavu, myslí to dobře a vědí, že je to obrovská starost a odpovědnost. Pro mě je pes také velkou odpovědností, a teď jak jsem dospělá, tak vím, co pes obnáší, a chápu tu starost, ale děti prostě touží jenom potom, tak si se zvířátky hrát. Děti neberou odpovědnost za zvíře, jako dospělí člověk, který musí zajistit vše potřebné pro svého mazlíčka. Jinak je skvělé mít doma nějaké zvířátko.